Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Historie obce
Na jihovýchodní Moravě existovaly na konci 13. století dva správní hrady, které byly ekonomickými i církevními centry. Břeclavsko - s územím mezi Rakouskem, Ždánským lesem a řekou Moravou. Na sever pod Chřiby se rozprostíralo Spytihněvsko. Do roku 1209 k nim patřilo 63 osad. K nově připomínaným osadám po tomto roce náležely i Potvorovice (Potowariz). V roce 1228 byly Potvorovice zahrnuty do donace 50 obcí, věnované Přemyslem Otakarem I. nové monumentální románské bazilice, kterou postavili cisterciáci ke klášteru na Velehradě. Pohled do středu dědiny směrem ke zvonici sv. Martina. r. 1924 Brumovský kastelán Smil ze Střílek je věnoval v roce 1261 vizovickému cisterciáckému klášteru Smilheimu, jehož byl zakladatelem. 
V roce 1371 je věnoval klášter Heraltovi z Bučovic a o pět let později i jeho bratru Čeňkovi. Roku 1422 dostal Potvorovice správce kláštera Vojtěch. V té době to bylo již městečko s tvrzí a kostelem, avšak za husitských válek zpustošené. Dlouhotrvajícími boji zcela zpustlo, ale bylo obnoveno. Zaniklo v druhé Hostinec Ludvíka Skala r. 1924 polovině 15. století za pustošivých válek česko-uherských. Pusté Potvorovice zastavil správce kláštera roku 1482 Protivcovi ze Zástřizl. Ten je pak prodal roku 1529 Heraltovi z Kunštátu k Čejkovicům. Historické počátky obce sahají tedy do první poloviny 17. století a jsou úzce spjaty s Čejkovicemi, sídlem vrchnosti, pod jejímž působením sedějiny obce utvářely.
Potvorovsko, bývalé městečko Potvorovice, jinak Potvorov jak se v průběhu let název obce měnil, začalo se po 30-ti leté válce nově osazovat. S následujícími Bařinův obchod r. 1913pokojnými časy lidí přibývalo. Pusté vinohrady jim byly ponechány, aby jej obdělávali. S dovolením vrchnosti si pod vinohrady stavěli bůdy, později chalupy. Vrchnost jim prodala i kousek pole nad búdou, které osadili ovocnými stromy a vytvořili si z něho zahradu. V pozdějších letech se zde usadili i Slováci, osadníci z Dubňan , Ratíškovic a odjinud.
Náves měla domky jen po jedné straně, na druhé stály příslušné stodoly. Časem vznikly usedlosti různých velikostí: celí zahradníci, poloviční zahradníci, chalupníci. V roce 1750 čítala obec již 18 celých zahradníků a18 domkařů. V roce 1798 bylo ve vsi již 19 celých zahradníků, 26 polovičních, 21 starých chalupníků s povinností robotovat půl dne v týdnu, a 44 nových, kteří robotovali čtvrt dne v týdnu. V roce 1848 byla robota zrušena. Bezplatně však byla zrušena pouze robota podruhů a domkařů. Ostatní se museli ze svých robotních povinností a poddanství vykoupit. V roce 1848 bylo v obci již 131 všech domů s 15 celými zahradníky, 37 polovičními a 79 chalupníky. Psaní písmenne -t- v názvu obce se uchovalo až do roku 1870. Od té doby se začalo psát Poddvorov. Naši předkové je odvozovali od toho, že byli poddáni pod dvůr čejkovský, ale základ lze hledat také v jeho zaniklém předchůdci - Potvorovicích.
Dominantou obce je zvonice, pocházející z r. 1955. První dřevěná zvonice stála na návsi s jedním zvonem již před rokem 1770. Součástí historie, která souvisí se zvonicí je socha sv. Jana z Nepomuku, pocházející z roku 1850-1856. V současné době je umítněna u vstupu na hřbitov. Na podstavci této sochy jsou ze čtyř stran obrázky sv. Anny, sv. Floriána, sv. Vendelína a sv. Martina, jemuž byla později zvonice zasvěcena.
