Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Větrný mlýn
Větrný mlýn beraního typu, celodřevěné konstrukce, pochází z roku 1870. Je situován na návrší, asi 3 km od obce Starý Poddvorov směrem na Čejkovice, tedy v krajině vínorodé, plné pečlivě ošetřovaných vinohradů a ovocného stromoví. Ze své výše zhlíží mlýn do krajiny až k Buchlovským vrchům a k východu přes úrodnou rovinu Podluží až k předhůří Bílých Karpat. Díky důmyslné konstrukci soustrojí byl mlýn celý otočný, aby lopaty byly vždy na straně větru. Při vší pevnosti se celou stavbou dalo snadno otočit.
V minulosti několikrát měnil majitele. Historie vypráví, že ho dal postavit mutěnický občan Laštůvka, který našel mezi Mutěnicemi a Hodonínem vojenskou pokladnu a stal se z něho boháč. Vlastnil v Mutěnicích několik chalup a vinohradů a v roce 1870 zbudoval nad osadou dřevěný mlýn. Mlynářské řemeslo ho však netěšilo a tak mlýn prodal Šimonu Vagundovi. Po něm ho vlastnil František Tomas, a pak František Bařina. Dne 14. srpna 1890 se přehnala krajem vichřice, při níž bylo napácháno mnoho škod. Převrátila a dokonce i odvála větrný mlýn. Jeho majitel ho již nepostavil. Obnovil ho až v roce 1892 Ignác Křižovič, původem z Borkovan a věnoval ho své schovance Anně Příhodové. Ta se provdala za Jana Minaříka z Břeclavi, který provozoval mlynářské řemeslo až do roku 1949. V posledních letech mlýn sloužil jen na výrobu krup.
Větrný mlýn postupně chátral, v roce, v roce 1982 se mu ulomila hřídel s lopatami. Po téměř stoletém provozu a dvojím stěhováním byl mlýn ve velmi zchátralém stavu. První renovace se dočkal v roce 1969. Opraven byl celkový štít, střecha, lopaty a několik nosných hranolů.
Počátkem devadesátých let byl mlýn navržen do Ústředního seznamu kulturních památek a k jeho prohlášení za památku došlo v listopadu 1993. Důkladná celková rekonstrukce proběhla až v roce 2003 s využitím podpory z programu EU PHARE CBC. Spolupráce památkové péče na obnově této technické památky s firmou Archatt i s obcí je patrná z výsledků, s nimiž se může návštěvník na místě seznámit a potěšit.
Obnova větrného mlýna přináší širokému okruhu zájemců pravdivý pohled, v jakém zařízení se v minulosti zpracovávaly produkty denní obživy.
Systém mletí: Melivo bylo na 3.NP nasypáno do násypek jednoho ze složení. Mletí probíhalo mezi vzájemně se otáčejícími se kameny, z nichž horní část, rotující kámen byl unášen unášečem hřídele a spodní kámen byl stabilní, pevně spojen s mlýnem. První složení s menšími kameny sloužilo na výrobu krup a šrotování. Po mletí odcházelo melivo korýtkem do čističky, tzv.odšlupkovače. Druhé složení s většími kameny sloužilo k mletí jemnějšího obilí. Po mletí odcházelo melivo korýtkem do moučnice, kde docházelo k selekci jednotlivých frakcí.
Větrný mlýn je otevřen v letním období v sobotu a v neděli od 10.00 do 17.00 hodin. V ostatní dny po domluvě na tel. č. 518 372 123.
