Obsah

Obecní znak a prapor

Předávání

Dne  4.června 1998 byl  rozhodnutím Parlamententu České republiky udělen obci  znak a prapor. Samotnému udělení předcházelo projednání a schválení komisí pro heraldiku. Tato komise čerpala z historických pramenů obce a především z nejstarší insignie a to z pečeti obce. Zde máte možnost nahlédnout do návrhu této komise a zjistit tak, co  symboly ve znaku a praporu obce vyjadřují. 

 

ÚVOD


 

Obec Starý Poddvorov leží v okrese Hodonín, 4 km od Čejkovic, se kterými byla v minulosti úzce spjata. Zde bylo sídlo vrchnosti.
 

Nynější obec vznikla v polovině 17. století, ale svého předchůdce měla v zaniklé vsi Potvorovice, připomínající se r. 1209, která zanikla v 15. století za pustošivých válek česko-uherských. Po 30-ti leté válce (t.j. po roce 1650) se bývalé městečko začalo osazovat. Lidem byly ponechány pusté vinohrady, které začali obdělávat, a s dovolením vrchnosti si začali pod vinohrady stavět búdy, později chalupy. Proto nynější ves se nachází na jiném místě, než byla původní ves, a měla nový název - Potvorovsko, jinak Potvorov. V některých pramenech se uvádí rok založení 1704, což by se mohlo nejspíše vztahovat k r.1705, kdy ves byla přepadena tlupou kuruců, vyloupena a zapálena. Nezůstala ušetřena žádná chalupa, takže se obec musela znovu budovat.
 

S poddvorovským vrchnostenským dvorem je svým způsobem také spojena definitviní varianta jména nové obce. Místo původního středověkého návzu obce - Potvorovice (význam jejího jména byl "ves lidí Potvorových") se po jejím zpustnutí začalo místo, na němž ves stála, a pozemky k ní přináležející označovat jako Potvorovsko (podobně v sousedství místo pusté vsi Roztrhanic nazývali Roztrhansko či místo Kapanic - Kapansko), tedy místo zaniklé vsi. Jako pusté městečko Potvorovsko (dass gants öede Marcts Potworowsko) bylo místo označeno také ve svazku lánové vizitace čejkovického panství v roce 1673. Po založení dvora v roce 1723 se začal název vznikající obce, podobně jako již dříve, ale nyní dominantněji, přechylovat na Poddvorov ( v dobových dokumentech jako Poddworow), tedy "ves ležící pode dvorem". Takto je název vsi zaznamenán jak v rektifikačních svazcích, tak v dominikální fasi i v tereziánském a josefínském katastru, v tomto posledním dokumentu z roku 1788 již jako Starý Podvorov (Alt Podworow), neboť jak jsme již výše vyložili, po parcelaci dvora vznikla na jeho pozemcích obec Nový Poddvorov. Tuto situaci také zohledňuje nová obecní pečeť z počátku 19. století, která již nesla opis: OBEC*STARÝ*PODDVOROV. Dokumenty z 19. století jsou v psaní názvu vsi nejednotné, často se objevuje i jméno původní - Starý Potvorov ( v převažujících německy psaných  dokumentech jako Alt Potworow), který používají jak parcelní protokol obce z roku 1828, tak vceňovací operát vypracovaný v roce 1844 i další protokol z roku 1877. Nejednotnost v užívání jmen byla nakonec vyřešena až v letech první republiky: V roce 1922 vedla Okresní politickou správu v Hodoníně k tomu, že rozhodnutí o správném názvu obce svěřila Výboru pro revizi úředních názvů  obcí a osad na Moravě. Ten rozhodl, že správný je původní název Potvorov a nikoli Starý Poddvorov. Obecní zastupitelstvo ovšem bylo rozhodnuto i nadále používat názvu Poddvorov. Muselo tedy podat  "historicky odůvodněnou"   žádost Zemské politcké správě v Brně, která ji postoupila Ministerstvu vnitra. To pak 27. října 1924 v dekretu 28438/14 používání názvu Poddvorov oficiálně schválilo.  

 

 

PEČEŤ OBCE

 

Znakové privilegium obec nikdy nedostala, a tak jsme odkázáni pouze na sfi-agistický materiál.

Tak jako jiné obce tak i obec Starý Poddvorov používala v 18. a 19. století svou pečeť. V tomto století byly za 1 republiky pečeti nahrazeny oválnými razítky s názvem obce a po II. svět. válce státními symboly. Nyní se vracíme k používání insignií obcí, k opětnému pozdvižení samostatnosti jednotlivých obcí.

V Moravském Zemském archívu Brno je tato pečeť uložena ve Sbírce odlitků pečetí, typářů a razítek moravských měst, městeček a vesnic (G 125), pod pořadovým číslem 1119. Zhotovena je podle Josefinského katastru (D6) č. 944, sepsaného v r. 1788.
Pečeť je kruhová o průměru 25 mm, ve vnitřním pečetním poli (o prům.16 mm) je vyobrazen hrozen na stonku se dvěma listy a po stranách dva vinohradnické nože. Nad nimi je letopočet 1779. Mezi linkami je opis majuskulou "PECZET POCTIWI OBCE POTWOROWSKI" .

Takto vyobrazenou pečeť obec používá na svém hlavičkovém papíře a na různých publikacích. Obec patří do vinařské oblasti, rovněž vznik obce úzce souvisí s touto tématikou.

Vinohradnické nože spolu s hrozny byly častým námětem pečetí v 16.-18. století. Noro bylo povíce druhů, které lze rozdělit do dvou skupin, a sice nože se SECURIS a nože bez SECURIS. Zobrazené nože na pečeti obce patří do skupiny noro bez securis.

                                      Pečeť                                  

 

OBECNÍ ZNAK

Návrh obecního znaku může vycházet z několika hledisek - názvu obce, pečeti obce, minulosti obce, popřípadě atributu svatého, jemuž bývá zasvěcen kostel v obci.

V případě obce Starý Poddvorov bude vhodné použít do znaku

1) pečeť obce
2) pečeť obce + další symbol

ad 1) Pečeť obce

Barevné provedení pečeti obce není známo, proto uvedené symboly na znaku musíme ztvárnit podle současných heraldických pravidel. Tinktury jsou dvojí, kov a barva, přičemž platí pravidlo o střídání tinktur.

Na pečeti jsou dvojí symboly - hrozen a nože.

- vinohradnické nože bývají v tinktuře kovu, jenž je nejčastěji stříbrná, podklad barva.

- hrozen může být ve dvou tinkturách

  • A) zlatá
  • B) modrá, podklad je opačných tinktur.


     A)  Při použití modrého hroznu, musí být podklad v kovu, uvedené symboly bychom museli rozdělit, nejlépe svisle, ale rozměrově symboly na tři stejné svislé díly nevyhovují. Museli bychom proto použít jinšího dělení, ale ani to není nejvhodnější. lviz nížel

     B)  Vhodnější bude znázornit hrozen v tinktuře kovu na barevném podkladě. Při tomto provedení jsou oba symboly na podkladní barvě, a poněvadž spolu souvisí, jsou umístněny vedle sebe na společném štítě.


Podkladní barvu je nutno vybrat a zvolit ze 4 heraldických barev - červená, modrá, zelená a černá.


Z uvedených barev pro obec Starý Poddvorov nejvíce do úvahy přichází a tomu taktéž odpovídá barva zelená, která symbolizuje mírnost, přátelství, zdraví, naději a mír, šrafování v heraldice značí skloněný trávník a v případě obce Starý Poddvorov rovněž symbolizuje zemědělství, dále vinařství, které s tím souvisí, a nedaleký les.
 

  

ad 2) Pečeť obce a další symbol
 

Poněvadž na Jižní Moravě je řada obcí s vinařskou tématikou, námět hroznů, nožů a podobných symbolů se často opakuje, je vhodnější znak doplnit, tedy nějakým způsobem odlišit od jiných znaků. Při zvolení znaku pouze podle pečeti by mohlo dojít k záměně s jiným podobným znakem, např. obec Milešovice, avšak místo dvou nožů mají nůž a radlici.
 

Doplňující symbol ve znaku obce by mohl vhodným způsobem navázat na předácházející obec a rovněž vyjádřit název obce.
Název obce Poddvorov se uvádí, že vznikl od lidí poddaných vrchnosti. Toto lze vyjádřit umístněním vodorovného pruhu v hlavě štítu, čímž by tak uvedená znamení byla pod něčím, zde pod hlavou štítu. Barevné provedení hlavy štítu musí být v tinktuře kovu, neboť štít je barevný.

a) celý bílý (stříbrný), obec měla v minulosti horenské právo,

b) černobílý, odvozený ze znaku posledního majitele zaniklé obce Potvorovice, kterým byl Kuna z Kunštátu. Tito měli ve znaku 3 černá břevna v horní polovici štítu, zde vzhledem k úzké hlavě štítu je použito pouze jedno břevno.

 

Varianta 2b:

Tato varianta je zároveň konečnou podobou znaku obce, která nejvíce tuto obec charakterizuje, je zde spojena minulost se současností, a i název obce.

 

Znak Obce

 

 Výsledná varianta obecního znaku je tedy následující:

Symboly pečeti v tinktuře kovu na barevném štítě pod zůženou hlavou štítu.

 

 

OBECNÍ PRAPOR

 

Obecní prapor vychází z navrženého obecního znaku a jeho barevného provedení.


    Barvy a symboly ze štítu se nahrazují pruhy - vodorovnými, svislými nebo šikmými, v různých šířkách. Někdy lze popřípadě použít některý symbol ze znaku. List praporu bývá obvykle v poměru šířky k délce 2:3. Pro zlatou a stříbrnou se při popisu používá žlutá a bílá.

Prapor obec Starý Poddvorov vychází ze znaku obce, dělení praporu je navrženo svislé. Do úvahy přicházejí dvě varianty:
 

1) všechny symboly nahrazeny pruhy svislé pruhy jsou v barvách zelené, bílé
  a žluté, poměru např. 2: 1 :2: 1 :2, (zelený, bílý, žlutý, bílý a zelený pruh)

    2) kombinace pruhů a iednoho symbolu vinohradnické nože nahrazeny svislými
             pruhy a symbol hroznu je umístněn doprostřed praporu, přičemž jsou vinné  listy vynechány, pouze hrozen.

Podoba praporu by byla následující, list praporu zelený se dvěmi svislými pruhy a hroznem uprostřed.

     Prapor