Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Starý Poddvorov
starýpoddvorov

Pamětihodnosti

Větrný mlýn z r. 1948

Větrný mlýn beraního typu, celodřevěné konstrukce, pochází z roku 1880. Je situován na návrší, asi 3 km od obce Starý Poddvorov směrem na Čejkovice, tedy v krajině vínorodé, plné pečlivě ošetřovaných vinohradů a ovocného stromoví. Ze své výše zhlíží mlýn do krajiny až k Buchlovským vrchům a k východu přes úrodnou rovinu Podluží až k předhůří Bílých Karpat. Díky důmyslné konstrukci soustrojí byl mlýn celý otočný, aby lopaty byly vždy na straně větru. Při vší pevnosti se celou stavbou dalo snadno otočit.

Již v roce 1857 je ve sčítacích operátech obce uveden mlynář Matuš Stávek, nar. 1838. Jako majitel mlýna je zmíněn též o 12 let později při sčítání lidu. Zhruba od poloviny 19. století tedy stával nad Starým Poddvorovem větrný mlýn.

Stavbu mlýnů podporovala v době své vlády císařovna Marie Terezie, na niž navázali také Josef II. (patentem z 1. října 1784) a František I. (patentem z 1. prosince 1814). Podle nařízení měl vzniknout mlýn dokonce v každé obci. Tam, kde nebyly vhodné podmínky pro vodní, se budovaly mlýny větrné.

Tak byl M. Stávkem zřízen i ten staropoddvorovský. O majiteli ovšem další zprávy nejsou a v r. 1880 figuruje ve sčítacích operátech coby mlynář František Bařina. Jestli mlýn odkoupil od Stávka, dnes již asi nezjistíme. Vlastnil jej až do 14. srpna 1890, kdy se krajem prohnala větrná bouře, která mlýn shodila a zničila. V kronice místní základní školy je uveden zápis: „Také mlýn zdejší byl poničen. Majitel jeho Fran. Bařina již ho více nepostavil.“

8. dubna 1894 žádá Ignác Křižovič z Těšic (dnes součást Mikulčic) výbor obce o povolení postavit větrný mlýn na kopci Zahájka: „I. Křižovič majitel povětrného mlýna v Těšicích žádal obecní výbor by mu povoleno a uděleno místo ke stěhování mlýna do Starého Poddvorova. Vyhoveno, povoleno žadateli by mlýn postavil, na místo kde dřívější stál, dříve však ne až vyjdou ony pozemky z nájmu.“

-větrný mlýn

Manželé Ignác a Anna Křižovičovi jsou v roce 1890 vedeni v obci Těšice jako majitelé větrného mlýna a v roce 1900 jsou již občany Starého Poddvorova v č p. 140. To oni přivezli na dvanácti formanských vozech mlýn z Těšic, aby jej postavili v roce 1894 na kopci Zahájka.

Později se přestěhovali do č p. 165, tedy na mlýn, u něhož zbudovali dům a hospodářské budovy.

Poslední majitelé mlýna Jan a Anna Minaříkovi

Manželství I.Křižoviče bylo bezdětné, a proto mlýn později manželé připsali své schovance Anně Příhodové. Ta se provdala za Jana Minaříka z Břeclavi (oba na fotografii). I když Jan byl cihlářem, brzy se naučil mlynářskému řemeslu a poddvorovský větřák provozoval až do úředního zastavení v roce 1941, krátce pak ještě po druhé světové válce do roku 1949.  Jan Minařík se v letech 1949 snažil postupně chátrající mlýn opravovat a několikrát marně žádal komunistické úřady o finanční podporu a povolení nákupu potřebného materiálu. 

Nakonec byl mlýn částečně opraven v roce 1969. O opravu se zasloužil ing. Vodička, ředitel Lesnické mistrovské školy ve  Strážnici, který ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně a okresní zvelebovací komisí uvedl mlýn do provozuschopného stavu. Bez další průběžné údržby ovšem mlýn nadále chátral, v roce 1982 mu dokonce odpadla křídla. Dědičky mlýn v roce 1993 prodaly i s polnostmi autodopravci R. Černému z Hodonína, od něhož jej v roce 1999 vykoupila obec, která poté, co uspěla s žádostí o dotaci z projektu Phare CBC, od podzimu 2002 zahájila jeho rekonstrukci a v červnu 2003 zrekonstruovanou stavbu slavnostně otevřela. Při rekonstrukci se přitom podařilo zachovat maximum původního technického vybavení mlýna. Spolupráce památkové péče na obnově této technické památky s firmou Archatt i s obcí je patrná z výsledků, s nimiž se může návštěvník na místě seznámit a potěšit.

Mlýn po rekonstrukciObnova větrného mlýna přináší širokému okruhu zájemců pravdivý pohled, v jakém zařízení se v minulosti zpracovávaly produkty denní obživy. Systém mletí: Melivo bylo na 3.NP nasypáno do násypek jednoho ze složení. Mletí probíhalo mezi vzájemně otáčejícími se kameny, z nichž horní část, rotující kámen byl unášen unášečem hřídele a spodní kámen byl stabilní, pevně spojen s mlýnem. První složení s menšími kamenysystém mletí uvnitř mlýnasloužilo na výrobu krup a šrotování. Po mletí odcházelo melivo korýtkem do čističky, tzv.odšlupkovače. Druhé složení s většími kameny sloužilo k mletí jemnějšího obilí. Po mletí odcházelo melivo korýtkem do moučnice, kde docházelo k selekci jednotlivých frakcí.  

 

Mlýn

Kaplička sv. Martina se zvonicí

Pohled na zvonici

Umístění: Na návsi uprostřed silnice

Parcela č.:
261 - dle mapy stabilního katastru z r. 1827
1467 - dle údajů z roku 1944, dle PKP
st. 294 - dle evidence nemovitostí, list 8, parcela č. 263 viz Kyjov 9-9/3

R.č.: 16416/7-2389
Datace: 1855
Negativy SPÚ v Brně: 17932, 35161 - zvon, bar. Ma 26002-32002 (9.8.2000), inv. č. 27788 M-6/623 (neg. č. 38072)
Ikonografie: Karel Hlavinka - Jan Noháč: Hodonský okres. Brno 1926, obr. 35, s. 223
Koželuha č. 32

Popis: Stavba čtvercového půdorysu na nízké podezdívce obložené kabřincem. Západní průčelí je na osu prolomeno půlkruhově zaklenutým vchodem, přístupným čtyřmi předloženými stupni. Nad vchodem se prosklený výklenek se zkosenými horními rohy a v něm soška P. Marie. Stejný výklenek se opakuje i na severním průčelí. Zvonicové patro je na všech čtyřech stranách otevřeno štíhlými sdruženými okny s půlkruhovým záklenkem. Dvojice oken je zdůrazněna společným vpadlým polem půlkruhově završeným. Vyložená korunní římsa nese čtyřbokou střechu s kovaným jetelovým křížem. Severní a jižní fasáda je v přízemí zdobena vpadlými, půlkruhově zaklenutými poli se sgrafity Krista (jižní fasáda) a Panny Marie (severní fasáda).

Interiér kapličky v přízemí je plochostropý se segmentově tvarovaným závěrem, oltář tvoří segmentově zaklenutá nika se sgrafitem sv. Martina. Výklenky v bočních zdech jsou rovněž vyzdobeny sgrafity: v severním je sv. Ludmila a v jižním sv. Václav.

Ve zvonici visí dva zvony. Zvon zasvěcený sv. Martinovi, byl ulit v roce 1771 v Brně, na plášti je reliéf sv. Martina a sv. Liboria a na spodním obvodu nápis S. LIOBORIU S. MARTINU IN BRÜNN 1771. Pod korunou pás vegetabilního dekoru a pod ním nápis: ZA CZASU PUDMISTERA GAKUBA POLAKA. Zvon je vysoký 34 cm, v průměru má 40 cm. Je evidován jako movitá kulturní památka 37-041840.

Druhý je ocelový, zasvěcený sv. Donátovi a na plášti je výpověď o donátorovi: VĚNOVAL KATOLICKÝ SPOLEK L.P. 1920. Jméno litce je nečitelné.

Materiál: Cihla, omítka kabřinec, beton, krov dřevěný, krytina - bobrovka; zvon - zvonovina

Historie: První zvonice - rozsocha se zvonem stávala na návsi před domem č. 44. Zvon, V roce 1855 se svolením čejkovského starosty Martince byla v obci postavena zděná zvonice v dnešní podobě, zasvěcená původně Božskému srdci Páně, v roce 1857 byl na severovýchodní straně prolomen výklenek pro obraz Madony. Vchod do zvonice byl původně na opačné straně, než je dnes. Uvnitř vedly dřevěné schody ke zvonům, později od nich byla stropem spuštěna lana k ručnímu zvonění.

1985 oprava fasády - dvě boční strany ozdobeny sgrafitem s námětem Krista a Pany Marie od místního umělce Bohumila Bortlíka. Oltář sv. Martina uvnitř byl zbudován asi v roce 1980 a tvoří jej sgrafitová výzdoba od Hedviky Fukalíkové.

V roce 1965 byla střecha zvonice pokryta novými taškami a v roce 1980 byla provedena elektrifikace zvonů a staral se o ni do své smrti strojní zámečník František Holomek.

Zvonice je zaznačena na indikační skice z roku 1827.

V rámci oslav 100 výročí české státnosti byla provedena oprava fresky, provedeny nátěry dřevěných dveří, výmalba prostoru kaple,  odlit nový zvon a byla upravena zvonová stolice.

Konotace: Když se zvonilo proti krupobití, trhavě se tahalo lanem od Donáta a zvoník se měl modlit Otčenáš pozpátku, aby blesk neuhodil do zvonice. Donát měl vyšší zvuk a zvonilo se jím také jako umíráčkem.
Kaplička slouží ke konání polních mší a jiných náboženských slavností v obci.
20.9.2000 - informátorka - výzdoba v interiéru od Hedy Fukalíkové z Dolních Bojanovic, na fasádě od místního malíře Bořka Bortlíka
U zvonice bývá polní mše na Božské srdce (v neděli) - v procesí se nesou korouhve, prapor Božského srdce a socha Božského srdce a pentle od ní nesou družičky - v kroji, malá děvčátka v bílém a ve věncích, padesátníci nesou baldachýn nad knězem s monstrancí a u zvonice se slouží mše za padesátníky.
Již několik let se na Božské srdce konají dětské hody - organizuje ředitelka školy - i se stárky - ti se zvolí z nejvyššího ročníku, který pak odchází do školy do Čejkovic - hned na hodech se volí stárci na další rok.
Hody v obci bývají nyní první neděli v srpnu - na výročí posvěcení kostela - pan farář řekl, že to tak má být , hody = posvěcení, nikoliv tedy na sv. Martina, jak tomu bylo dříve.
říjen 2000 - měsíc Panny Marie - každý večer se zde modlí růženec „choďá na modlení“
Starají se o ni paní Emílie Bařinová čp. 29 a paní Marie Havlíková čp. 134 obě bydlí u zvonice
OA Hodonín - VMHO 26 Starý Poddvorov

V obci dříve zvonice o dvou sloupech a s jedním zvonem. V roce 1855 postavena nynější zvonice se svolením čejkovského starosty Martince. 1857 vyzděn na zvonici výklenek pro obraz Madony. 1860 zakoupeny dva zvony

Zvoní se doposud proti mrakům. Dokud mračno nepřekročí hranice katastru, třikrát se zatrhne zvonkem umíráčkem a třikrát se žehná na tu stranu, kde je mračno a modlí se: „Na počátku bylo slovo, slovo bylo u Boha a Bůh byl slovo.“ Potom se zvoní dále a současně se odříkávají modlitby proti mračnům, jak jsou v knížkách nebo Otčenáš nebo k sv. Donátu, Janu a Pavlu. Pak se podívá, kde jsou mračna, když nejsou roztrhaná, zvoní se znovu. Kdyby zvonkem zvonila žena, neměl by tu moc. Když je venku šestinedělka, tak to rozhánění také dá víc práce.

Za 1. sv. války zvony ze zvonice zrekvírovány.

Pokud je teplo, bývá u zvonice ve sváteční dny modlení.

Stařeček pozorující mládence na svatbě: „Abych teda neurazil, ale zavýsknút si neumíte. Já dyž sem za mlada zavýskl, hospoda sa třásla a na zvonici na samém vršku sa kohút zatřepal.“

Prameny a literatura:
OA Hodonín - VMHO 26 Starý Poddvorov
Archiv SPÚ v Brně - soupis památek z roku 1944 
Jaroslav Koželuha, ručně kreslená mapa z let 1954 - 1960
Anna Veselská: Starý Poddvorov. 1994, s. 35—36.
zaměření z roku 2000 - uloženo SPÚ v Brně
Pavel Popovský st.: Koně a svatba. Malovaný kraj 38, 2002, č. 6, s. 37.

 

Socha sv. Jana Nepomuckého

Umístění: u hřbitovaSocha sv. Jama Nepomuckého zdálky

Parcela č.:

261 - dle mapy stabilního katastru z r. 1827, původní umístění před transferem

1467/1 - dle evidence nemovitostí, před transferem, 1467 - soupis památek z roku 1944, PKP

537 -dle ev. nemovitostí, mapový list Hustopeče 0-9/2, umístění po transferu

R.č.: 36295/7-2388

Datace: 1850

Negativy SPÚ v Brně: 17931-2, bar. Ma 15002-19002 (9.8.2000)

Ikonografie: Koželuha č. 32

Popis: Hranolová podezdívka nese kamenný podstavec, tvořený podnoží, oblou patkou, hranolovým dříkem a vyloženou římsovou deskou. Na dříku podstavce malované obrázky sv. Floriána, sv. Vendelína, sv. Martina a sv. Anny. Původně byl na čelní straně obrázek sv. Floriána a pod ním prosvítá nápis Obnoveno/v roce/1931. Po transferu se na čelní straně ocitl obrázek sv. Martina. Pod obrázky prosvítají starší malby. Stojící světec je oblečen v obvyklém šatu, v levé ruce drží biret, pravou rukou zdvíhá kříž a pohlíží na něj.

Strana podstavce s obrazem sv.MartinaStrana podstavce s obrazem sv.VendelínStrana podstavce s obrazem sv.AnnaStrana podstavce s obrazem sv.Florian

 

 

 

 

Materiál: pískovec, detrický vápenec, beton, původní podnož byla z omítaných cihel

Historie: Stála na prostranství vedle zvonice. Věnovala ji v letech 1850 - 1856 rodina Maláníkova. Obnovena 1931. V roce 1994-září 1995 ji restaurovali Karel Krátký a Stanislav Malý. Kolaudace bez připomínek

Konotace: Je to nejstarší socha v obci. Původně byla chráněna dřevěným laťkovým plůtkem. Při opravách místní komunikace v roce 1979 byla přenesena ke vchodu na hřbitov. Roku 1978 podána žádost o přemístění.

V prosebné dny a na sv. Marka se šlo procesím od zvonice kolem obrázků a křížků a každý den se procesí vracelo zpět ke zvonici.

Prameny a literatura:

Archiv SPÚ v Brně - soupis památek z roku 1944 - veřejný majetek, spisový archiv, RZ

Jaroslav Koželuha, ručně kreslená mapa z let 1954 - 1960

Anna Veselská: Starý Poddvorov. 1994, s. 36.          

Bařinův kříž pod Zadníma rolema

 

Umístění: na dolině pod Zadníma rolema
Parcela č.: 898/1 dle PKP
1154 - dle soupisu z roku 1944
R.č.: 0
Datace: kolem roku 1890
Negativy SPÚ v Brně: Ma 28-029, 29-029, 30-029
Popis: Na dvakrát odstupňované podnoži obdélného půdorysu hranolovitý podstavec tvořený základnou, profilovanou patkou, hladkým dříkem a profilovanou římsovou deskou, na níž spočívá plintus nesoucí litinový kříž.
Materiál: Cihla, omítka, litinový kříž
Historie: Kříž železný na kamenném podstavci u čtyř lip je uveden v soupisu z 1.7.1944 na parcele 1154 u silnice Poddvorov - Čejkovice severozápadně od kapličky sv. Urbana jako veřejný majetek. Stáří se udává asi 50 let.

Konotace: Vedla kolem polní cesta do Čejkovic. Rostou u něj 4 lípy. Je na dohled od kapličky sv. Cyrila a Metoděje a je od něj vidět větrný mlýn německého typu.

Prameny: Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno
Archiv SPÚ v Brně - soupis památek z roku 1944 -

 

Blažkův kříž

Umístění: na křižovatce Starý Poddvorov - Nový Poddvorov-Čejkovice
Parcela č.: 528 - katastrální mapa Hustopeče 0-9/2
R.č.: 0
Datace: konec 19. st.
Negativy SPÚ v Brně: bar. Ma 24002-25002 (9.8.2000), Ma 19-030
Popis: Na podnoži jednoduchá hranolová základna a čtyřboký dřík, ukončený římsovou deskou. Deskový plintus nese litinový kříž, u jehož paty postavy Panny Marie a sv. Máří Magdaleny, v polovině svislého ramene oválná deska s listovým rámem, v křížení korpus.
Materiál: cihla, umělý kámen, omítka, litinový korpus, stříbření
Historie: 2002 obec se chystá na vlastní náklady opravit a zkulturnit prostředí kolem

Konotace: Rostou zde 3 letité lípy, dle pařezu však byly dříve čtyři. Ve větvích jedné z lip je upevněna houpačka. Prostředí je zde neudržované a páchnoucí. Venčí se zde psi. Je totožný s tímto: Kříž železný na kamenném podstavci u čtyř lip, parcela 1154 u silnice Poddvorov - Čejkovice - viz Archiv SPÚ v Brně - soupis památek z roku 1944 - veřejný majetek?

Prameny: Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno
Archiv SPÚ v Brně - soupis památek z roku 1944

 

Boží muka sv. Petra a Pavla
Boží muka zdálkyBoží muka bližší pohledBoží muka detail

Umístění: Stojí na hranicích bojanovického a poddvorovského katastru u lesa zvaného Lapoštorf u stromu, na němž visíval kde obrázek sv. Petra a Pavla.

Parcela č.: 1300 dle PKP, 1304/2 dle Kyjov 9-9/3
R.č.: 0
Datace: 2000
Negativy SPÚ v Brně: bar. Ma 17008 - 24008 (9.8.2000)
Popis: Typ sloupkových božích muk se sloupem a lucernou, zastřešenou sedlovou stříškou. Kolem je kovová ohrádka a na její čelní straně oválná kovová tabulka, bíle lakovaná, s modře napsaným dedikačním textem:

K OSLAVĚ JUBILEJNÍHO
ROKU 2000, NA PAMÁTKU
ČESKÉ NÁRODNÍ POUTI DO ŘÍMA
VE DNECH 31.3. - 2.4.2000
A NA SETKÁNÍ SE SVATÝM OTCEM
JANEM PAVLEM II
VĚNUJÍ POUTNÍCI

Lucerna je na čelní straně prolomena segmentově zaklenutým výklenkem, v němž je obraz sv. Petra a Pavla a nad výklenkem, ve štítu lucerny je namalován symbol jubilejního roku s vysvětlujícím textem JUBILEUM a A.D. 2000. Sedlová stříška je krytá bobrovkami, ručně upravovanými do požadované velikosti.
Materiál: cihla, omítka, krytina - bobrovka
Historie: Postavena nákladem poutníků Národní pouti do Říma v roce 2000 dle návrhu místního umělce Bořka Bortlíka na parcele Pavla Jurkoviče, čp. 256
3. září 2000 za přítomnosti čejkovického faráře Pavla Merty je posvětil biskup a hodonínský děkan Josef Zouhar

Konotace:Nad božími mukami roste akát, na němž byl obrázek Petra a Pavla. 20.9.2000 - informátorka předpokládá, že k ní budou poutě na svátek patronů. Prohlašuje ji za hezčí a ozdobenější než nově postavená BM v Dolních Bojanovicích. Řeč při svěcení přednesl prof. Augustin Svoboda

Prameny a literatura: Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno. Archiv OÚ Starý Poddvorov

Horňákův kříž pod Hraničkama

Horňákův kříž z dálkyHorňákův kříž detail křížeHorňákův kříž detail

Umístění: v poli pod kaštanem u bývalé polní cesty vedoucí k božím mukám Petra a Pavla
Parcela č.: 1445 dle PKP
R.č.: 0
Datace: 1929
Negativy SPÚ v Brně: bar. Ma 25008 - 26008, Ma 6-030, 7-030, 8-030
Ikonografie: Koželuha č. 35

Popis: Na obdélné podnoži jedenkrát odstupňovaná základna nese hranolovitý dřík s ujmutými rohy v horní části, nahrazenými jehlanovitými útvary. Polygonální zakončení soklu se vzpíná k hranolové podnoži vlastního kříže, z níž se ježí na hranu umístěné útvary, jehlanovitě ukončené. Kříž je jednoramenný s korpusem. Na čelní straně dříku je ve vpadlině s ujímanými rohy rytý nápis:

Miluj dítky své!
Ku cti a chvále Boží
věnovali manželé
ŠŤĚPÁN a LUDMILA HORŇÁKOVI
1929
Na textem reliéf Panny Marie
Vpravo na podnoži autorizace: Štábla

Materiál: kámen - bílý mramor
Historie: Postavili Štěpán a Ludmila Horňákovi roklu 1929

Konotace: Druhý prosebný den se šlo od zvonice přes Hraničky pod Jochy kolem obrázku Panny Marie k Vlčkovému kříži, kolem Horňákova kříže na dolině k Uhrovičovému kříži pod hájenkou. Stojí

Prameny: Jaroslav Koželuha, ručně kreslená mapa z let 1954 - 1960. Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno

 

Hromkův kříž

Pohled na Hromkův kříž

 

 


 

Umístění: Stojí v místě remízku vedoucího k Lapoštorfu mezi Vrchníma a Spodníma rolama
Parcela č.: 1448 nebo 1446 dle PKP
R.č.: 0
Negativy SPÚ v Brně: Ma 14-008, Ma 36-029
Ikonografie: Koželuha č. 31
Popis: Jednoramenný dřevěný kříž s plechovým korpusem a plechovou stříškou, na zadní straně dříku je vyryt letopočet L.P./1996.
Materiál: dřevo, plech, polychromie
Historie: Renovoval jej v roce 1990 Josef Prygl. Slavnostního vysvěcení se zúčastnili občané v hojném počtu.

Konotace: Nahradil dřevěný vyřezávaný kříž s plechovým korpusem mezi dvěma lípami, parcela 1377/2, majitel Martin Hromek č. 12, starosta obce ve 20 a 30. letech, za jeho starostování byla v roce 1925 vybudována silnice přes dědinu. Viz Archiv SPÚ v Brně - soupis památek z roku 1944

Prameny a literatura: Archiv SPÚ v Brně - soupis památek z roku 1944 - veřejný majetek
Jaroslav Koželuha, ručně kreslená mapa z let 1954 - 1960
Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno
Anna Veselská: Starý Poddvorov. 1994, s. 20.

 

Kaplička Panny Marie

Umístění: na jihozápadním okraji obce směrem na Nový Poddvorov - na horizontu kopce klonícího se k Oboře
Parcela č.: 1452 - dle soupisu památek z roku 1944, PKP, 530 - Kyjov 9-9/1
R.č.: 0
Datace: 1860
Negativy SPÚ v Brně: Ma 16-030, inv. č. 27791 M-6/626
Popis: Stavba obdélného půdorysu se soklem. Průčelí prolomeno segmetově zaklenutým vchodem s dřevěnými dvířky, v horní polovině s dřevěnou mřížkou. vchod přístupný jedním stupněm cihelných schodů. Po stranách vstupu pilastry s římsovou hlavicí. Průběžná korunní římsa nesla sedlovou střechu.
Materiál: cihla, omítka, pálená krytina
Historie: Zbořena v roce 1969 kvůli plánované, leč neuskutečněné výstavbě kostela. Stála v silnici u domu čp. 140, vedle je Piškulův sklep. Socha z ní je umístěna v kostele.

Konotace: Říkalo se jí Vlčkova kaplička.

Pověst: Kterási Vlčková šla tudy z Remízů s dítětem na zádech, zvedlo ji povětří a zatočilo s ní, dopadla na zem i s dítětem bez úrazu a na tom místě dala rodina postavit kapličku. (Regest dle prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., jemuž vyprávěla stařenka)
Podle rodiny, která bydlela naproti, se jí říkalo též Směřičkova kaplička.
Starala se o ni Anežka Veselská, čp. 213
Třetí křížový den u ní bývalo zastavení při cestě do Nových.

Prameny a literatura:
Archiv SPÚ v Brně - soupis památek z roku 1944 - veřejný majetek
Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno
Anna Veselská: Starý Poddvorov. 1994, s. 41.

Kaplička sv. Cyrila a Metoděje

KapličkaKaplička zpředu1


 


Umístění: u polní cesty do Čejkovic, u Zadních rolí
Parcela č.: 1463 - soupis památek z roku 1944, dle PKP i mapy stabilního katastru
2007 - dle ev. nemovitostí, mapový list Hustopeče 0-9/2
R.č.: 0
Datace: 1852
Negativy SPÚ v Brně: bar. Ma 13002-14002, 22002-23002 (9.8.2000), Ma 20-030, 21-030, inv. č. 27789 M-6/624, 27790 M-6/625
Ikonografie: Anna Veselská: Starý Poddvorov. 1994, foto č. 2 - Blažkova kaplička s ornamenty z roku 1946.
Popis: Obdélná stavba je situována ve svahu, proto sokl, zvýrazněný modrým nátěrem, kopíruje terén. Průčelí s trojúhelníkovým štítem je na osu prolomeno pravoúhlým vchodem, k němuž vedou tři betonové schody. Dřevěné dveře rozměrů 80 x 180 cm, osazené ve špaletě, jsou v horní polovině prosklené a nad vchodem je hnědou barvou vyveden nápis

DĚDICTVÍ OTCŮ
ZACHOVEJ NÁM PANE

Obě boční strany a závěr je plasticky členěn profilovanou korunní římsou, na níž spočívá sedlová střecha, nad závěrem zvalbená. Stavba je obkroužena betonovým okapním chodníkem. Interiér kapličky je plochostropý, zadní stěnu pokrývá názední malba s motivem sv. Cyrila a Metoděje, signovaná B.B. 98. Na bočních stěnách visí barvotiskové obrázky srdce P. Marie a Božské srdce. V secesním dřevěném rámu na oltáři je foto papeže Jana Pavla II.

Podlahu tvoří betonová mazanina.
Rozměry 220 x 245 cm. zadní v - 205 cm, v průčelí 280 cm

Dříve byl nad vstupem půlkruhový výklenek a v něm bývala dřevěná polychromovaná soška sv. Urbana v tradičním ikonografickém pojetí, v cca 60 cm, 2. pol. 19. st., zcizena v roce 1974. Movitá kulturní památka rejstříkové číslo 37-041839

Materiál: Cihla, vápenná omítka, modrá podrovnávka, beton, krytina - ražená bobrovka
Historie: Dříve zasvěcena Nejsvětější Trojici, říká se jí také Blažkova (podle Petra Blažka-Petrolínka), nověji Jungova kaplička. O tom, že by byla zasvěcena sv. Urbanovi v obci nevědí ani pamětníci (paní Bařinová). Dle soupis památek z roku 1944 je uvedena jako kaplička sv. Urbana stojící mezi dvěma lípami na parcele 1463 a je datována rokem 1852. Nad segmentově zaklenutým vchodem probíhala segmentově vypjatá profilovaná římsa.

Konotace:Kaplička ve vinohradech, rostou u ní tři lípy. Vede kolem stará polní cesta do Čejkovic a do Kapanska.
Stará se o ni pan Prygl.
Bývá u ní děkovná pobožnost za úrodu - podle počasí. Cyrilometodějské slavnosti se konají v Mikulčicích, proto u zdejší kapličky není žádná pobožnost. Dříve však v ní tento den bývalo procesí, kolem byly nachystány lavice, aby si starší lidé mohli sednout.
Zaměřena 12.10.2000

Prameny a literatura:
Archiv SPÚ v Brně - soupis památek z roku 1944 - veřejný majetek
Anna Veselská: Starý Poddvorov. 1994, foto č. 2
paní Emílie Bařinová, čp. 29
zaměření z roku 2000 - uloženo SPÚ v Brně
 

Kříž Horňákových v Nových

Horňákův kříž v Nových
Umístění: Je ukryt pod třemi stromy nedaleko silnice do Čejkovic, pod kapličkou sv. Cyrila a Metoděje, v Nových vinohradech (podle katastrální mapy trať Zadní pole)
Parcela č.: 1860/1. orient. bod. 505 - mapový list Hustopeče 0-9/2, trať Zadní pole
945 - soupis památek z roku 1944, PKP
R.č.: 0
Datace: 1929
Negativy SPÚ v Brně: bar. Ma 20002-21002 (9.8.2000), Ma 31-029, 32-029
Popis:Na hranolové podnoži je masivní čtyřboká základna, z níž vyrůstá kónicky tvarovaný dřík, ukončený prostou římsovou deskou, na níž spočívá plintus, nesoucí kovaný kříž. Na čelní straně dříku ve vpadlině je rytý nápis, písmena zvýrazněna černou barvou:

Uloženo jest
všem jednou zemříti
ale kdo ve mne věří
byť i umřel živ bude
Ke cti a chvále Boží
věnovali manželé
František a Apolena

HORŇÁKOVI
L.P.1929     

Materiál: cihla, omítka,
Historie:Donátory byli rodiči stařenky Františky Veselské - Horňákové. Litinový kříž zřejmě dožil a byl nahrazen proporčně neodpovídajícím křížkem kamenným. Jeden kamenný kříž leží u podnože. Korpus snad pochází z původního kříže a je volně přistaven k novému křížku.

Konotace: Kousek pod ním byl obrázek - v soupisu z roku 1944 označený jako hl. J. Marie, parcela 942/2, majitel František Filípek, čp. 143. Patrně jde o obrázek Božské srdce v Nových.

Prameny: Archiv SPÚ v Brně - soupis památek z roku 1944 - parcela 945, majitel Bedřich Veselý (správně má být Veselský), čp. 95. Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno

 

Kříž Jurkovičův

Umístění: na rozcestíCelkový pohled na Jurkovičův kříž ke sklepům
Parcela č.: 621 - Ky 9-9/1
R.č.: 0
Datace: přelom 19. a 20. st.
Negativy SPÚ v Brně: bar. Ma 11-002
Ikonografie: Anna Veselská: Starý Poddvorov. 1994, foto č. 1 - foto s dřevěným laťkovým plůtkem
Popis:Na betonové podnoži hranolový podstavec složený z hranolové základny, dříku, který je na čelní straně ozdoben pravoúhlou vpadlinou, na horní straně půlkruhově vypjatou a zvýrazněnou ústupkovým rámem, a profilovanou římsovou deskou. Jednoduchý deskový plintus nese litinový kříž s orámovaným reliéfem P. Marie u paty kříže, nad ním je oválná kartuš lemovaná listnatým věncem. Korpus s nohami natočenými vlevo, zatímco hlava se sklání k pravému rameni. Čelní strana dříku je opatřena vysokým reliéfem poprsí Panny Marie ve vypjaté části vpadliny a ve vlysu římsové desky je osazen držák lucerny. Nápis pod reliéfem je špatně čitelný kvůli vysoké vrstvě hojných liček, lze však rozluštit jména donátorů:

JIŘÍ a MARIE 
JURKOVIČOVI

V horní části základny na čelní straně rovněž nečitelný rytý nápis:
......
FRANTIŠKY
JURKOVIČOVÉ
.......(letopočet)
Na spodní části základny autorizace: Štábla

Detailní pohled na nápis na křížiDetailní pohled na nápis na soklu

Materiál: kámen, vápenné ličky, litina, zlacení
Historie: obnoven 1936

Konotace: Bývalo zde rozloučení s nebožtíky až do roku 1946, kdy byl v obci založen hřbitov - (v polovině 20. st.) obstarával modlič stařeček Uhrovič - pak se naložili na vůz a vezli polní cestou kolem Veselských kříže nad búdama, kolem Blažkovych kapličky u Zadních rolí, Bařinova kříže v dolině, kolem čejkovského kříže zhruba v polovině cesty, kolem obrázku Panny Marie Ustavičné pomoci (Kůrkův obrázek) a sv. Judy Tadeáše na Panáčkovém dílu až na hřbitov do Čejkovic.
Donátoři nebyli poddvorovskými rodáky.
Stojí u Štětkového a tato rodina se o něj stará
„Doprovod zemřelého byl nemyslitelný bez kolektivního rozloučení s nebožtíkem, které se konalo při zastavení pohřebního průvodu u církevních symbolů (kříž, boží muka, zvonička, kaplička), na hranicích obce (byl-li hřbitov mimo vesnici) nebo na hřbitově.“ Určený předříkávač prosil jménem zemřelého pozůstalé o prominutí všech hříchů. Staří lidé a děti vyprovázeli mrtvého jen na místa tohoto rozloučení a pak se vraceli domů.

Prameny: Alexandra Navrátilová: Rituální význam účasti na poslední cestě zemřelých. Národopisná revue 10, 2000, s. 13-14 (celý článek 13-17.). Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno. Anna Veselská: Starý Poddvorov. 1994, foto č. 1 - foto s dřevěným laťkovým plůtkem

 

Kříž Kašíkův z 1936
Pohled na křřížBližší pohledDetail nápisu

Umístění: Stojí u polní cesty mezi dvěma lípami pod Spodními rolemi
Parcela č.: 1377/2 - soupis památek z roku 1944, PKP mapový list Kyjov 9-9/3
R.č.: 0
Datace: 1936
Negativy SPÚ v Brně: bar. Ma 15008-16008 (9.8.2000) Ma 35-029
Popis:Na betonové obdélné podnoži třikrát odstupňovaná základna nese hranolovitý dřík s postranními subtilními volutovými křídly. Podstavec je ukončen profilovanou římsovou deskou, na čelní straně půlkruhově vypjatou. Z římsové desky vyrůstá profilovaná podnož vlastního kříže, na čelní straně s reliéfem Panny Marie. Kříž je kamenný s korpusem. Na čelní straně dříku je vsazena mramorová deska, půlkruhově završená, s rytým nápisem:

O vy všichni
kteří jdete touto
cestou vizte
jako bolest vaše
jako bolest má
PAMÁTCE SVÝCH DOBRÝCH
ZEMŘELÝCH RODIČŮ
VĚNUJÍ MANŽELÉ
VENDELÍN A FRANTIŠKA
KAŠÍKOVI
R. 1936

na základně vlevo velmi nezřetelné ryté jméno autora, snad Bortlík
Materiál: betonové základy, kříž kamenný, před ním leží lomový kámen jako klekátko
Historie: Postaven v roce 1936 na památku rodičů

Konotace: Věnován na památku rodičů manželů Kašíkových. Kříž stojí mezi dvěma lípami.

Prameny: Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno

 

Kříž na Kerchůvku z roku 1827

Pohled na křížDetail

Umístění: na cholerovém hřbitově – kerchůvku severně od obce
Parcela č.: 680 - mapa stabilního katastru z r. 1827,681 - dle PKP
R.č.: 0
Datace: 1827
Negativy SPÚ v Brně: bar. Ma 8-002 (9.8.2000)
Ikonografie: Koželuha č. 36
Popis: Dřevěný jednoramenný kříž, v křížení pověšen plechový korpus, chráněný segmentovou stříškou. Nad hlavou nápisová destička INRI, pod nohama na kříži kalich s hostií. Ve vrcholku kříže plechový kohout. Dle Koželuhy býval na kříži obrázek Panny Marie Sedmibolestné
Materiál: dřevo, plech, polychromie
Historie: Vznikl kolem roku 1827 po cholerové epidemii. Údajně nechala zbudovat rodina Štěpána Plecáka - v rodině velký počet sebevražd, poslední nedávno.

Konotace:Byli zde pochovány oběti epidemie, nekřtěné děti a sebevrazi. V roce 1910 zde byl pohřben poslední sebevrah. Otec posledního pohřbeného nekřtěňátka Pavel Veselský byl okresní politickou správou pokutován a od té doby se zde nepohřbívá. Pohřbívalo se v Čejkovicích, hřbitov v obci založen až v roce 1946.
Pochovávali zde oběti cholery po francouzských válkách. Vypráví se, že v choleru pochovávali nějakého Novotného, on se však probudil, tak k němu zavolali doktora, ten mu dal přičichnout z flaštičky a bylo po něm. „Koleru posílali na lidi panáčci a doktoři.“ SOA Hodonín VMHO -26 Starý Poddvorov  
Chodilo se kolem něj do mutěnického kostela.

Prameny a literatura:
SOA Hodonín, VMHO -26 Starý Poddvorov
Archiv SPÚ v Brně - soupis památek z roku 1944 - veřejný majetek
Jaroslav Koželuha, ručně kreslená mapa z let 1954 - 1960
Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno
Anna Veselská: Starý Poddvorov. 1994, s. 38.

Kříž Veselských

Kříz z dálkykřz blízkatext kříže z blízka

 

 

 

Umístění: nad búdama u posledního sklepa
Parcela č.: 623 - Ky 9-9/1
R.č.: 0
Datace: po roce 1914
Negativy SPÚ v Brně: bar. Ma 12-002 (9.8.2000), Ma 9-030
Popis:Na betonové podnoži je dvakrát odstupňovaná základna, ukončená splavelem. Hranolový dřík je na čelní straně prolomen hrotitě klenutou nikou, zdůrazněnou umístěním v stejně tvarovaném vpadlém poli, lemovaném plastickým rámem. Vyložená římsová deska nese masivnější plintus s vlastním křížem s hranolovitou patkou.

Kříž z bílého kamene je signovaný na spodní části základny: A.Loos Brno. Na střední části základny dedikace:

Ku cti a chvále boží věnovali tento kříž
manželé
MATOUŠ a JOHANNA
VESELSKÝCH
Ku stálé upomínce svých padlých drahých synů

Materiál: bílý mramor, beton
Historie: Postavili manželé Johanna a Matouš Veselští na památku svých synů Jana a Petra, padlých v 1. světové válce

Konotace: Stojí mezi čtyřmi lípami. Vedla kolem polní cesta do Čejkovic - srovnej ostatní sakrální památky na této cestě.

Prameny: Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno

 

Obrázek Nejsvětější Trojice
Obrázek nejsvětější trojce zdálkyObrázek nejsvětější trojce detail

Umístění: severovýchodně od obce u polní cesty do Dolních Bojanovic, u plotu za posledním domem, na začátku cesty hore na Čechačků
Parcela č.: 68 -del údaje z roku 1944, stojí již na bojanovském katastru
R.č.: 0
Negativy SPÚ v Brně: bar. Ma 33002-34002 (9.8.2000)
Popis: Na kovové trubce upevněna plechová deska, v horní části segmentová se stříškou. Malba znázorňuje Nejsvětější Trojici, Bůh Otec i Ježíš s křížem sedí samostatně na obláčcích a mezi nimi se vznáší holubice, symbol Ducha svatého. Pod vyobrazením jsou patrny dvě vrstvy již téměř nečitelného nápisu: .............ZA NÁS/NEJSVĚTĚJŠÍ
Materiál: malba na plechu, kovová trubka
Historie: Prastařeček paní Bařinové našel obrázek v příkopě, opravil jej a postavil na současné místo s tím, že je to nejsvatější obrázek, protože je na něm vyobrazena Nejsvětější Trojice. O obrázek se pak starali prarodiče a rodiče paní Bařinové. Nyní se stará paní Kotásková - Veselských.

Konotace: Půlkrábkův obrázek. Chodilo se kolem něj do bojanovického kostela. V prosebné dny na sv. Marka se šlo procesím od zvonice na Řádek ke Kerchůvku a k obrázku sv. Marka, pak polní cestou po Frýdech kolem obrázků sv. Vendelína, sv. Rodiny, Čechačků dolů kolem Nejsvětější trojice zpět ke zvonici.
Obrázek se zdobí květinami vždy, když jde kolem něj procesí nebo slavnostní průvod.

Prameny a literatura:
Archiv SPÚ v Brně - soupis památek z roku 1944 - majitel Ferdinad Švrček
Emilie Bařinová, čp. 29

Obrázek Panny Marie Matky Ustavičné Pomoci
Obrázek detail

 

 

 

 

 

 

Umístění: u plotu na křižovatce u výjezdu na Hraničky
Parcela č.: 63 - dle PKP
R.č.: 0
Negativy SPÚ v Brně: bar. Ma 27008-28008 (9.8.2000), Ma 1-030, 2-030
Popis: Plechová deska půlkruhově završená se stříškou. Malba, znázorňující Madonu s Ježíškem v pláštích, Maria je korunována, zlaté pozadí, po stranách se vznášejí andělé s nástroji Božího umučení. Obraz je chráněn sklem. Lidová interpretace ikony Madonna del perpetuo soccorso z kostela sv. Alfonse v Římě, kde byla ikona korunována v roce 1867.
Materiál: kovová trubka, malba na plechu, sklo
Historie: Maloval Bedřich Bílek (již +)

Konotace: Obrázek je udržovaný, připevněný na kovové trubce, starala se o něj Mařka Cvanová. Druhý den křížových dnů se šlo přes Hraničky pod Jochy kolem obrázku Panny Marie k Vlčkovému kříži, kolem Horňákova kříže na dolině k Uhrovičovému kříži pod hájenkou.

Prameny a literatura: Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno
Vítězslav Štajnochr: Panna Maria divotvůrkyně. Nauka o Panně Marii, mariánská ikonografie, mariánská poutní místa. Uhreské Hradiště, Slovácké muzeum 2000, s. 253. Dle soupisu památek z roku 1944 byl obrázek P. Marie také na parcele 942/2, východně od větrného mlýna.
Archiv SPÚ v Brně - soupis památek z roku 1944 - majitel František Filípek 143

Obrázek Panny Marie Sedmibolestné

Umístění: na začátku polní cesty Chrástky do Kapanska
Parcela č.: dle PKP 705
R.č.: 0
Negativy SPÚ v Brně: Ma 10-030, 11-030
Popis: Kovový sloupek s plechovou, segmentově završenou plechovou deskou se stříškou. Lidová interpretace Piety s Mariiným srdcem proklátým sedmi meči Bolesti. Na spodním okraji obrázku nápis: Matko sedmibolestná oroduj za nás.
Materiál: plech

Konotace: Obrázek Veselských-Drapačů. Chodilo se kolem něj na pole ve vzdálených Kapanskách

Prameny: Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno
Vítězslav Štajnochr: Panna Maria divotvůrkyně. Nauka o Panně Marii, mariánská ikonografie, mariánská poutní místa. Uhreské Hradiště, Slovácké muzeum 2000, s. 202.

 

Obrázek sv. Isidora

Umístění: na začátku cesty do NovýchObrázek sv. Izidora
Parcela č.:1279/2 dle PKP, 536 dle Hustopeče 0-9/2
R.č.: 0
Negativy SPÚ v Brně: Ma 12-030, 13-030, 14-030, 15-030
Popis: Plechový obrázek se stříškou, segmentově završený, upevněný na dřevěném sloupku. Lidový malíř interpretuje rozšířené ikonografické podání: sv. Isidor, oblečený v haleně a vysokých botách, s mošnou přes rameno a svatozáří kolem hlavy se modlí před mariánským obrázkem, zavěšeným na košatém stromu a v pozadí orá anděl jedním koněm. Na dolním okraji obrázku je majuskulami psaná prosba:
SV. ISIDORE,
ORODUJ ZA NÁSObrázek sv. Izidora z dálky

Materiál: dřevo, plech
Historie: Obrázek byl původně na místě Kašíkového kříže na Spodních rolech, byl sem přemístěn patrně v r. 1936.

Konotace: V prosebné dny: třetí den se šlo pod Újezdama až do Nových. Prosebné procesí asi i na sv. Isidora (Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno)

Prameny: Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno

 

Obrázek sv. Marka

Umístění: Nad obcí u silnice do Bojanovic poblíž morového kerchova, stará cesta do Mutěnic.
Parcela č.: 681 dle PKP
R.č.: 0
Datace:
Negativy SPÚ v Brně:
 bar. Ma 9002-10002 (9.8.2000)
Ikonografie: Koželuha č. 37
Popis: Na jednoduchém betonovém kříži je připevněn plechový obrázek, segmentově završený a krytý stříškou, která kopíruje horní okraj obrázku. Světec je podán v obvyklém ikonografickém pojetí - postava sedící na obláčku a zahalená v červeném šatě a rozevlátém modrém plášti, drží oběma rukama zavřenou knihu. Z obláčku u nohou světce vylétá okřídlený lev. V archivoltě text SV: MAREK. Autorem obrázku je místní umělec Božek - Bohumil Bortlík
Materiál: beton, malba na plechu

Konotace: Je udržovaný a kolem nasázeny letničky, obrázek ozdoben umělými květy. Staral se o něj Augustin Novotný, říkalo se mu též Novotných obrázek. Dnes pečuje paní Horňáková
V prosebné dny na sv. Marka a první den křížovách dnů se šlo procesím od zvonice na Řádek ke Kerchůvku a k obrázku sv. Marka, pak polní cestou po Frýdech kolem obrázků sv. Vendelína a sv. Rodiny, Čechačků dolů kolem Nejsvětější trojice zpět ke zvonici.
Rodina, která se o obrázek starala, hleděla, aby byl na tuto příležitost ozdoben věnečkem z kvítí nebo zelených obilních stébel.
Na sv. Marka dodnes procesí v odpoledních hodinách

Prameny: Jaroslav Koželuha, ručně kreslená mapa z let 1954 - 1960
Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno

 

Obrázek sv. Petra a Pavla

Umístění: na severozápadním okraji lesa Lapoštorfa
Parcela č.: 1301 - soupis památek z roku 1944,PKP, mapa stabilního katastru z r. 1827
R.č.: 0
Negativy SPÚ v Brně:
Ikonografie: 
Koželuha č. 57
Popis: Plechová deska segmentově završená a chráněná stejně tvarovanou stříškou, zavěšená na stromě na okraji lesa. Malba znázorňovala oba stojící světce.
Materiál: obrázek na plechu
Historie: Věnovala rodina Sasínkova.Podle některých informátorů věnovali manželé Jurkovičovi, kteří měli syny Petra a Pavla

Konotace: O obrázek se starala Josefa Jurkovičová, manželka Stanislava Sasínka, a proto se mu říkalo obrázek Jurkovičův.

Prameny:
Archiv SPÚ v Brně - soupis památek z roku 1944 - majitel František Sasínek č. 20
Jaroslav Koželuha, ručně kreslená mapa z let 1954 - 1960
Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno

 

Uhrovičův kříž pod hájenkou

Uhrovičův kříž zdálky

Umístění: pod hájenkou
Parcela č.: 1278/15 nebo 1283 dle PKP, 1461/2 - Kyjov 9-9/3
R.č.: 0
Datace: 1957
Negativy SPÚ v Brně: Ma 33-029, 34-029
Popis: Betonová podnož ve tvaru hranolu nese čtyřbokou základnu, hranolový dřík a jednoramenný kamenný kříž s korpusem. Na čelní straně podstavce je vyryta dedikace:

JEŽÍŠI KRISTE
SMILUJ SE NAD NÁMI.
VĚNOVALA
RODINA - UHROVIČOVA
L.P. - 1957
Prostor je vymezen kovovou zahrádkou na betonových základech.

Materiál: Kámen, beton
Historie: Postavila rodina Uhrovičova

Konotace: Druhý prosebný den se šlo od zvonice přes Hraničky pod Jochy kolem obrázku Panny Marie k Vlčkovému kříži, kolem Horňákova kříže na dolině k Uhrovičovému kříži pod hájenkou.

Prameny: Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno

 

Ústřední kříž na hřbitově

Umístění: Uprostřed hřbitova
Parcela č.: 535 - Hustopeče 0-9/2
R.č.: 0
Datace: 1947
Negativy SPÚ v Brně: Ma 17-030, 18-030
Popis: Mohutná třikrát odstupňovaná podnož nese třikrát odstupňovanou základnu a hranolový dřík, na němž spočívá nástavec s reliéfem Mariininy hlavy, symbolizující Golgotu, a jednoramenný kříž s kovovým korpusem. V čelní straně základny je vsazená černá deska se zlaceným nápisem:

L.P.
1947
Deska ze stejného materiálu je vsazena do čelní stěny dříku a je na ní nápis:
POKOJ
VĚČNÝ!
Na zadní straně dříku je rytá dedikace:
VĚNOVALI MANŽELÉ
JOSEF A ANASTÁZIE
KAŠÍKOVI
Č. 184

Materiál: pískovec, kov, zlacení
Historie: Věnovali manželé Kašíkovi u příležitosti dokončení nového hřbitova a jeho vysvěcení farářem Václavem Skalníkem v roce 1947. Do té doby se pohřbívalo v Čejkovicích.

Konotace: Centrální kříž

Prameny a literatura: Anna Veselská: Starý Poddvorov. 1994, s. 38.

 

Vlčkův kříž

Vlčkův kříž z dálkyVlčkův kříž z dálkydetail textu křížedetail zlacené zadní strany

 

 

 

Umístění: na Hraničkách
Parcela č.: 44/1 dle PKP
R.č.: 0
Datace: 1916
Negativy SPÚ v Brně: Ma 3-030, 4-030, 5-030,
Ikonografie: Koželuha č. 33
Popis: Na obdélné podnoži jedenkrát odstupňovaná základna s vloženým výžlabkem nese dřík s patkou. Nároží dříku jsou okosená, na čelní straně reliéf Panny Marie. Dřík je ukončen mohutnou římsovou deskou, jejíž kladí je na čelní straně zdobeno plastickou rozetou a trojúhelníkově tvarovanou římsou. Na římsové desce spočívá plintus s ujmutými nárožími a nese jednoramenný kamenný kříž s polygonální základnou s plastickým dekorem, profilovanou římsou a polygonální patkou.
Na čelní straně horní čáti základny je nápis, dnes již nečitelný:

Pane Ježíši Kriste skrz Tvé
na kříž přibití dej v mém
srdci cítiti
Na zadní straně dříku nápis:
Ku
cti a chvále Boží
věnovali manželé
Matěj a Maria
VLČKOVI
1916

Materiál: kámen
Historie: V roce 1916 věnovali Maria a Matěj Vlčkovi

Konotace:Druhý prosebný den se šlo od zvonice přes Hraničky pod Jochy kolem obrázku Panny Marie k Vlčkovému kříži, kolem Horňákova kříže na dolině k Uhrovičovému kříži pod hájenkou.

Prameny:Jaroslav Koželuha, ručně kreslená mapa z let 1954 - 1960
Archiv prof. MUDr. Augustina Svobody, Ph.D., Jaselská 17, Brno